Máte doma nějaká zvířata? Myslím si, že v dnešní době má opravdu mnoho lidí nějaké zvíře. A já musím říct, že bych si asi nedokázala představit život, že bych neměla ani jedno zvíře doma. Jsem sice z malého města, ale mám toho docela dost. Mám své milované rybičky, andulku a taky dvě kočičky. Taky jsem kdysi pracoval a v útulku. A dostala jsem se k tomu tak, že je jsem jednou byla se školou na výletě, který byl poučný. Byli jsme se školou na pěkném výletě, kde jsme se byli podívat do zvířecího útulku.
Byli tam psi a kočky a další milá zvířata. A já musím říct, že jsem se do útulku na první pohled opravdu zamilovala. Ty zvířátka tam byla úplně roztomilá a nešťastná. Tak ke mně nejvíce vadilo, že si lidé někdy pořídí nějakého psa, potom ho vrátí do útulku. Toho jsem byla opravdu taky svědkem. A musím říct, že mě to opravdu naštvalo a mrzelo. Nikdy nezapomenu najeden smutný případ, kdy přišel pán do útulku. A měl s sebou asi ročního psa. Byla to nějaká městská kříženina, žádné plemeno psa. A ten pán v klidu řekl, že se bude stěhovat, že se mu do nového bytu pes vůbec nehodí. Že jeho dcera chce malé štěně.
Vůbec jsem tomu nedokázala věřit. Takže pán se zbaví dospělého psa, jen aby mohl své dceři pořídit štěně? Co tohle má znamenat? Takhle se ke zvířatům přece nikdo nemůže chovat. Nicméně ale je to tak, bohužel. Ale od toho jsou tady právě útulky. Sice je to velmi smutné, když se k nám dostane nějaké zvíře, které je nechtěné. Jenže nicméně je to asi nejlepší cesta, jak se zvířete zbavit. Lepší je dát zvíře raději do útulku než ho třeba nějak nehumánně zahubit. Myslím, že každí zvíře si zaslouží respekt a taky hlavně milující domov, kde bude mít svou rodinu. Jen mnoho lidí si to ale neuvědomuje. Možná si ani lidé neuvědomují to, že i zvířata mají duši a cit jako lidé, nemyslíte?