Celý život jsem bydlela v malém bytě. Moc se mi tam líbilo, ale chyběl mi nějaký prostor. Ještě jsem bydlela se svou mladší sestrou v jednom malém pokoji byl to náš společný pokoj. Celý svůj život i jsem si přála, že jednoho dne budu mít svůj vlastní pokoj. Jenže to se nedalo, když jsme vydali v malém bytě. Byl to dva plus jedna. Jedné místnosti bydlela moje maminka s tatínkem a v druhé já se sestrou Bylo to docela hrozné. Nyní si představte, jak to muselo vypadat, když moje sestra chodila do školy a já taky. Já jsem chodila do osmé třídy a moje sestra do 3. Třídy tak si jenom představte, jak to muselo vypadat v našem pokoji, když jsme se obě chtěli učit.
Musím Vám říct, že to bylo opravdu obtížné a složité. A například potom, až jsme vyrostli, tak jsme chtěli mít více soukromí a je to logické. A právě v malém bytě je to opravdu nemožné. Proto jsem si vždycky přála, že budu žít ve velkém domě nebo bytě. A protože je v dnešní době opravdu obtížné sehnat nějaký byt či dům, tak jsem si řekla, že bude opravdu nejlepší, když si najdu nějaký levný podnájem. Jenže jak jsem zjistila, tak jsem se hodně spletla. I malé garsonky nebo malé byty stojí opravdu nemalé peníze.
A kde mám dnešní době vzít tolik peněz. Dnešní době jich, co chce hodně lidí tak je kauce to je třeba tak že musím dát pět nájmu dopředu. Ale kde na to mám vzít peníze? Je to opravdu složité, že na to nemám peníze. A kde ostatní lidé na tu berou peníze? Myslím, že mají asi hodně našetřeno nebo mají Tak dobrou práci, že si mohou dovolit lepší bydlení anebo rovnou hypotéku i v dnešní době je hypotéka hodně drahá. Musíte mít doma našetřené alespoň 30 nebo 40 procent. Myslím, že se to asi nezměnilo. Ale pokud chcete bydlet ve vlastním domě či bytě, tak musíte mít našetřené hodně peněz, anebo musíte to mít tak, že vám někdo byt či dům daruje. Dnešní době to opravdu není jednoduché.